Různé země mají různé požadavky na vzdělání své nejmladší generace. A nejen v tom, co se budou děti na základní škole učit, ale také v tom
·        kolikrát týdně se do školy dostaví
·        v kolika letech vůbec školní docházka začíná.
bratr a sestra
Pokud bychom žili ve Francii, pak by naše děti chodily do školy jen čtyři dny v týdnu.Středa je prostě ve Francii pro školáky volným dnem. Dříve museli místo toho chodit ještě v sobotu. Ta se ale nedávno zrušila.
o   Školní výsledky se nehodnotí známkou jako většinou u nás, ale bodovým hodnocením pomocí dvacetičíselné škály.
o   Na vysvědčení se pak objeví nejen to, kolik má konkrétní žák bodů, ale také průměrný bodový zisk celé třídy.
o   Navíc ještě pro srovnání bodový zisk nejslabšího a nejlepšího žáka ve třídě.
studenti v knihovně

Japonské děti umějí i prát

Zajímavou výuku mají rozhodně v Japonsku. Vyučování tu začíná o hodinu později než u nás, ale stejně jsou všichni ve třídě už o osmé hodině. Když uhodí poledne, vyndají si všichni (včetně učitele) oběd a najedí se.
·         Kromě klasických předmětů se tu žáci učí i praktické dovednosti.
K nim patří i například umět prát. Musí to být zajímavé, když si do hodiny přinese každý svůj škopek a perou si ponožky. Dalším neobvyklým předmětem je láska ke zvířatům. Tento předmět by se měl možná zavést i v ostatních zemích světa. A nakonec se děti učí uklízet. Ve škole nefunguje uklízečka.
o   Děti se učí, jak udržet pořádek a jak po sobě uklidit.
o   Myslím, že ani tento nápad není vůbec špatný.
o   Stačí se zeptat některé české uklízečky, s čím se musí každý den potýkat.
–         Někdy je to určitě až k neuvěření.
Ani v Japonsku se neklasifikuje pomocí známek.Během školního roku žáci dostávají body. Kdo dosáhne stovky, má maximum. Jestliže má méně než šedesát, neprošel. Známky na ně čekají až na vysvědčení. Jen to mají obráceně. Samé pětky jsou ukázkovým vysvědčením.

3.2/5 - (5 votes)