Poprvé o povinné maturitě z matematiky poslanci hlasovali v roce 2016. Dodnes však není jasné, který rok bude zahajovací a zda se matematika stane opravdu povinným maturitním předmětem. Premiéra měla být v roce 2021, ale údajně nejsou zavedena všechna opatření a ministerstvo časově nezvládá připravit vše, co mělo být potřeba a předcházet této změně u maturit. Začíná se tedy mluvit o roce 2022. Prvními školami, které by měli pocítit tuto změnu, budou lycea a gymnázia, ostatní střední školy pak o rok později.

Statistika úspěšnosti
Podle statistiky společnosti Cermat propadlo u volitelné maturity z matematiky v roce 2018 22,3% studentů, v roce 2017 tomu bylo 21,7%. Studentů, kteří úspěšně zkoušku zvládnou hned v „prvním kole“ ubývá, s tím že v množině úspěšných žáků je nejčastější známka 3.
Matematiku si volí čím dál méně studentů, více se jich přiklání k volbě zkoušky z cizího jazyka. Rozdíl je více než extrémní – v posledních letech si matematiku zvolilo kolem 23 % studentů, kdežto cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) asi 77 %. Oproti matematice, kde je úspěšnost více než malá, u maturity z angličtiny na poprvé uspěje vždy kolem 90 % žáků.

Talent na matematiku
Není od věci však také zmínit, že ne každý má talent na matematiku a přírodní vědy. Na základní škole nás vždy rozdělovali na dva pomyslné tábory – ti, které baví právě počítání, chemie, zkrátka přírodní vědy, a na druhém břehu byli žáci, kteří vynikali v humanitních vědách, čeština byla jejich esem v rukávu, a cizí jazyk ovládali jako svůj rodilý. Co však bylo slabinou humánně založených žáku? Ano, byla to právě matematika.
Ať už to dopadne jakkoli, dosavadní – ne příliš úspěšné – výsledky žáků, kteří si dobrovolně předmět zvolili, by měli být na pováženou a na základě nich by bylo vhodné zhodnotit, zda je opravdu potřeba tento předmět zavádět jako povinný a nenechat jej té části populace, která se hodlá tímto směrem ubírat v životě nadále.