Pokud bych se u nás kohokoliv zeptal, čím ovládá elektřinu, čím tuto pouští tam, kde je jí zapotřebí, nebo jí posléze v tomtéž zase zabrání, byla by odpověď zřejmá a snad každý by ji znal. K tomuto účelu přece jak známo slouží vypínače. A ty už jako malý poznal určitě každý z nás.

Ovšem kdybych položil otázku, jaký přesně že kdo vypínač používá, už by to tak jednoznačné nebylo. Možná i naprostá většina našinců by mi odpověděla, že prostě vypínač. Copak je v tom snad nějaký rozdíl?

nebezpečný vypínač

Ano, mnozí z nás skutečně doposud nevědí, že v tom rozdíl je. Že vypínače nejsou ani zdaleka jeden jako druhý. Že sice fungují všechny víceméně na tomtéž principu, ale to neznamená, že jsou všechny stejné.

Máme tu totiž už nejenom ty monotónní a vcelku nevalně vypadající strojky, jaké se v naší zemi často používaly coby z nouze ctnost, ale je tu třeba i Asfora, tedy něco mnohem modernějšího a dokonalejšího.

V čem že je onen rozdíl, jenž mi tu stojí za to, abych ho zmiňoval? Především v estetickém vzhledu, kterým se tyto moderní strojky od oné už dávno zdomácnělé klasiky výrazně odlišují.

bílý vypínač

Schneider ASFORA je totiž základní řadou vypínačů Schneider, jež nahrazuje oblíbenou řadu ANYA. Díky sériové výrobě tu jde o vypínače levné, ale přesto kvalitní, dodávané ve dvou barevných modifikacích, a to polar a marfil. Člověk si tu jednoduše koupí zvolený komplet, sestávající z kompletního strojku a rámečku, případně si může přikoupit i vícenásobné rámečky, aby mohl vypínače řetězit, a je to. Jakmile tak učiní, může si takový vypínač namontovat, podle zájmu třeba i na povrch pomocí důmyslně řešeného systému montážních krabiček na povrch, a má vystaráno.

Takový vypínač prokáže svému uživateli nejenom kvalitní služby, jež se od něj automaticky očekávají, ale navíc i dobře vypadá. Což je za všechny peníze, jakkoliv se to pořídí za naprosto bezkonkurenční cenu.